Červenec – Suchý vrch

05.08. 2007

Suchý vrch 21.-22.07. 2007

Zajeli jsme do Čech. Tak šestý výjezd máme zdárně za sebou. Byla to zatím časově nejdelší expedice. A taky nejdelší co se týče najetých kilometrů.


Náš příběh začíná tentokrát už v pátek. Vše už bylo domluvené. Ale? Najednou mi Petr něco kolem šestnácti hodin volá, že má takový malý problém. V duchu si říkám co to asi bude. Jeho věta mne však zarazila. Nějaký nedočkavec narazil před přechodem pro chodce do Petrova auta a to zůstalo nepojízdné. „Expedice se ruší jelikož není dopravní prostředek.“ dodal Petr. Musel jsem tedy ještě narychlo kontaktovat Mirka Morávku. Opět to vidím bledě, jelikož už posledně bylo auto plné a tak tak že jsme nedrhli výfukem o zem. Mirek je však statečný a na mou otázku zda pojede svým autem odpověděl kladně. Auto opět naložené po vrch zástěrkami drhnoucí o silnici vyráží v sobotu v devět ráno směr Olomouc. Ve složení já, Mirek Morávka, Petr Frýdek a Pavel smrk Havířov vrážíme do východních Čech. Po klasickém bloudění v Olomouci, kde jsme si trochu udělali prohlídku tohoto města už pokračujeme dál. Samozřejmě zastavujeme na klasické doplnění zásob. Tentokrát jeto v Lošticích. Je 10:50 a v místním marketu dokupujeme co je třeba. Já a Petr si dáváme snídani. Snídaně v autě v podobě rohlíku a ďábelského salátu u mne a Petr si pochutnává na nanuku, který zapíjí mlékem. Docela zvláštní kombinace. Pavel to vzal z tvrda. Počastoval sebe i nás slivovicí. To je snídaně jak má být. Mirek měl jako řidič smůlu, ale povídal jak dojedeme tak si to vynahradí. Cesta pokračovala.

01 – Zastávka u místního marketu v Lošticích


Zastávka u místní ho marketu v Lošticích


Hned kousek za Lošticemi opět zastavujeme. Prý fotografická přestávka, jelikož v dáli je vidět nějaký kostelík.

02 – Kostelík


Kostelík


Jenomže pravdou bylo to, aby si mohl každý odlehčit. Trochu šibalsky mne vyfotil Mirek když jsem si upravoval oblečení a pak mne napadlo že tím předmětem focení budu asi já. No neboj Mirku já ti to vrátím.

03 – MateS FM při úpravě oblečení


MateS FM při úpravě oblečení


Další etapa cesty mohla pokračovat. Až na jedno špatné odbočení, kdy jsme se museli asi tři km vracet cesta proběhla v pohodě (na GPS-ku naše chudá expedice ještě nemá). Příjezd na Suchý vrch byl překvapivý. Vítala nás šikovná dívčina, tmavých rysů (asi pozůstatek dřívějších dobrých vztahů s Kubou) v ruce mnoucí parkovací bloček a ptá se zda budeme zde parkovat. Odpovídám že ano ale ještě nevím kde. Na místním parkovišti, které bylo ještě rozšířeno o ohraničenou louku stálo plno aut. Odpoledne i tato louka byla plná. Až mne překvapilo jaký je zde provoz.

04 – Rozhledna na Suchém vrchu


Rozhledna na Suchém vrchu


Po důkladném prozkoumání okolí kolem rozhledny a zjištění situace konečně můžeme rozvinout tábor a pustit se do stavění antén. Místo je to tady opravdu pěkné. Kousek od našeho stanoviště nalézáme menší skalní masív.

05 – Horolezec Petr Frýdek


Petr Frýdek na skalách



06 – Tady je Petr trochu více viditelný


Ještě jednou Petr


Opravdu pěkné místo. Následovalo klasické stavění antén s tím rozdílem, že tentokrát nám nic nechybělo. Vysílat začínám sám ve 14:50 hodin. Ostatní členové se někam vytratili. Asi se šli občerstvit do bufetu v rozhledně.

07 – Pěkný kousek kamene, co?


Pěkný kousek kamene, co?


Naděje na spojení do našich domácích QTH jsme si moc nedělali, ale pro překvapení pár breaků od nás přilétlo. Jinak nic zvláštního. Co se týče počasí a teplot bylo to ucházející. Teplota vzduchu kolem 15 stupňů, ale na slunci však pěkně peklo.

08 – Mirek a Pavel při vysílání


Vysílací stanoviště (Mirek a Pavel)


Také nám zapršelo a to ráno. Déšť opět donutil Petra vztanout, protože si ustlal pod širým nebem. Pavel Smrk zabral stan a já s Mirkem jako obvykle bdíme v autě.

09 – Pert Frýdek a jeho oběd


Petrův oběd



10 – …. a už pilně zapisuje


.... a už pilně zapisuje



11 – Noclehárna, dřímali v ní všichni, ale Pavel jí vyhrál na celou noc


Naše noclehárna


Petra Frýdek stavění tak zmohlo že lehl do prvního mraveniště a usnul.

12 – Pavel Smrk ukradl majk Mirkovi


Pavel zdraví své kamarády


Rušení bylo překvapivě nízké, ale projevila se doba prázdnin a dovolených. Kdo byl doma se breaknul a kdo nás slyšel toho jsme určitě pobrali. Zdali se někdo nedostal, tak se omlouváme a ať to zkusí příště. Vysílací dobu jsme se snažili do poslední minuty, ale vzhledem k dalšímu programu, který nás čekal, končíme asi o dvě hodiny dříve.

13 – Suchý vrch a jeho antény


Suchý vrch a jeho antény



14 – To je to slušnější foto (to máš zato Mirku) 


Mirek Morávka


Ze suchého vrchu odjíždíme něco po druhé hodině. Jak už jsem psal musíme udělat asi hodinovou přestávku. Petr měl totiž dojednanou přednášku na dětském táboře pro neslyšící děti. Bylo to někde patnáct kilometrů za Šumperkem. Podle dobře prostudovaných map Petrem Frýdek to byla brnkačka cestu najít. Najednou sjíždíme z asfaltky na trochu horší cestu. Na místo dětského tábora přijíždíme ve čtvrt na čtyři.

15 – Foto před odjezdem ze Sucháče


Foto před odjezdem ze Suvháče


Petr se dává hned do vyjednávání, protože ona schůzka už byla dohodnutá před nějakým časem a nikdo se od té doby Petrovi neozval s potvrzením o konání. Nakonec vše dobře dopadlo. Petr našel oprávněnou osobu, která mu ukázala místo konání přednášky. Taktéž jedna z dalších vedoucích se postarala o nás. Ve společenské místnosti si Petr vybalil své nádobíčko a mohl začít s přednáškou. Během ní se teprve dozvídáme, že takových skupin bude ještě tři. No paráda. Dvě hodiny čekání máme před sebou, jelikož první skupina poslouchala Petrovo povídání celou půlhodinu.

16 – Tabule tábora


Tabule tábora


Napadlo mne, že vytáhnu notebook a z dlouhé chvíle se koukneme alespoň ne nějaký film. Docela dobrý nápad. Jenomže jak si nás nikdo nevšímal, najednou kolem nás a počítače se začali shlukovat děti. Za chvíli to tam vypadalo jako v letním kině. Těm dětem nevadilo, že nic neslyší, hlavně že vidí pohybující se obrázky. Co však čert nechtěl, došly baterie a děti zmizeli tak rychle jak se ukázali.Všimli jsme si, že na motorce přijel nějaký chlapík v maskáčích. Vypadalo to na nějakého správce, jelikož neustále chodil dokola a vše obhlížel. Taky že jo. Hledal nás. Byl to Šaman Sobotín, který nás slyšel, jak na pásmu říkáme, kde po konci vysílání míříme. Šaman nás tedy vyjel vyhledat. Jelikož dobře znal okolí, moc mu to nedělalo problém. Debaty se Šamanem byly vedené na různá témata a tak nám zbylý čas rychle utekl. Šaman se rozloučil a za chvíli i Petr ukončil přednášku s poslední skupinou. Mohlo se tedy vyjet vstříc poslední etapy tohoto dlouhého výletu. HURÁ!! Těsně před devatenáctou hodinou zastavujeme u Motorestu Kukačka kousek za Horním Benešovem. Velice nás překvapila, když jsme si chtěli dát jídlo, slečna servírka že v sedm zavírají. Pod podmínkou rychlé konzumace nám nakonec ještě bylo nabídnuto nějaké jídlo. Po rychlém a vydatném jídle pokračujeme dále směr Ostrava. Tam máme naplánovanou další akci. Abychom se mohli breaknout na kolečko Franty hokeje Frýdek Cestička okolo Frýdku musíme opět zastavit a chvíli vyčkat do začátku tedy dvacáté hodiny. Jelikož František pobývá stále v nemocnici, Cestičku vede v zastoupení Rarach Poruba. Cestou míjíme dočasné QTH Franty Hokeje a s příslušnými pozdravy přes ručku kterou František má na pokoji už hledáme příhodné místo k zastávce.

17 – Návštěva od Šamana Sobotín


Setkání s .......


Ve spleti místních breaků jsme sice nebyli pobráni mezi prvními, abychom mohli urychleně pokračovat dále ale, jelikož mobil má na tomto kolečku přednost Rarach nás nakonec pobral a mohli jsme všechny pozdravit a vzkázat dobrý příjezd do našich končin. Další etapou bylo odvést Pavla Smrk do Havířova. Také se tak stalo. A tak konečně míříme do Frýdku – Místku. Petra vykládáme taktéž před domem. Ještě se koukám na Petrovo auto po páteční kolizi a pokračujeme na místo vykládky našeho expedičního materiálu. Při vykládce nám nadbýval stan, kšiltovka a fotoaparát. Petrovi věci. Litoval jsem Mirka, jelikož ztratil dalších deset minut odvozem zapomenutých věcí, kdy už mohl být doma. Ta únava z probdělé noci, cesta atd. byla nejen na něm vidět.

18 – Petr při přednášce a překladatelka do znakové řeči


Petr a jeho přednáška



17 – Ještě jednou pohled na rozhlednu


Vyhořelá chata


Tímto bych tuto expedici a toto psaní ukončil. Spokojenost s výsledky, místem i kamarády je veliká. Tak příště zase na slyšenou a určitě vy všichni co rádi soutěžíte, koukněte na nový WEB CB závodu
Podzimní Éter 33. Těšíme se na další spojení.

73 MateS FM