30.06. 2007
Praděd 23.-24.06 2007
No vida půl roku máme za sebou a tak letos je to už pošesté co píšu pár informačních řádků o Expedici Morava a její účasti v CB Lize. Hned několik nepříjemných okolností postihlo naší expedici. Jedna a to zásadní je ztráta zakládajícího člena Franty Hokeje. Jeho nečekané zdravotní problémy ho vyřadili na delší dobu z účastí na výjezdech. Je to velice špatné, že letos s námi asi už nepojede, ale nepředbíhejme, to se ještě uvidí.
Portejbl pro šestou expedici byl naplánován opět na jižní Moravu a to Šibenický vrch. Taky tomu odpovídala i příprava. Jelikož se na vedlejším kopečku Velká Javořina měla vyskytovat Vojtova expedice Tukan, Ještě jsem zvažoval vyzkoušet jednu možnost. V koutku duše jsem doufal, po předchozí domluvě, že na poslední chvíli vyjde sjednaný telefonát dva dny před odjezdem a zdoláme nejvyšší vrchol Moravy Praděd. Nakonec to vyšlo a mohlo se jet. Dokonce ani Franta Hokej do poslední chvíle nevěděl, že jedeme do Jeseníků. Jedna věc mne však žrala. Po celou cestu jsem se modlil, aby povolení vjezdu bylo na Hvězdě připravené. Také aby si onen pán pamatoval, co slíbil. |
Letos měli dva cíbíčkáři u Expedice Morava premiéru. Byl to Jarda Lysůvky a Michal Místek. Vyplívá to ze situace, kdy spousta lidí by chtěla jezdit, ale z nějakých důvodů to nelze. Tak už se stává pravidlem, že co expedice to jiné složení, jenom já jsem jediným stoprocentním účastníkem. Potřebnou sestavu jen doplňuji volnými lidmi. Na červencovou expedici, která se mimochodem blíží, máme dopsaného ještě Vlastíka Šumbark. Snad už je to konečný stav a jen doufám, že se všichni alespoň jednou dohromady setkáme na nějaké expedici. Samozřejmě v rámci letošní CB Ligy. |
Klasicky vyjíždíme v sobotu ráno o půl sedmé. Tentokrát za volantem jako řidič Mirek Morávka. Auto se pod čtyř člennou posádkou a vším naším vybavením asi pěkně zapotí. Odjezd byl tentokráte bez problémů bez jakéhokoliv zpoždění. Po celou cestu až po první zastávku, která byla naplánovaná někde v Opavě, kecáme na cíbíčku s Frantou a ostravskými kamarády. Před Opavou se nám postupně vzhledem k velkému rušení začali všichni ztrácet. To už jsme však byli u supermarketu, kde bylo potřeba ještě dokoupit nějaké to jídlo a pití. Nakupovat šli jen Jarda s Michalem. No horší jak dvě baby, ale nakonec cestu z obchodňáku přece jen našli. Po cestě směrem Bruntál rozcestí Hvězda se nic zvláštního nestalo. |
Na Hvězdu se dorazilo asi v devět hodin. Před závorou, kde zrovna na semaforu svítila červená, stálo už několik aut čekajících na výjezd. Vystupuji a kráčím ke kukani, kde sedí asi pětadvacetiletý klučina, a ptám se ho, jak je to s povolením výjezdu. Po důležitém telefonátu už držím povolenku v ruce a v té chvíli mi konečně spadl kámen ze srdce. Už nic nestálo v cestě pokořit Praděd. |
Konečně jsme mohli vystoupit z auta a kochat se nádherným výhledem do širokého okolí. Nahoře je docela chladno a vítr to jen podporuje. Nahoře je docela chladno a vítr to jen podporuje. V restauraci domlouvám potřebné formality a získávám ještě pár užitečných informací. Pak už navádím Mirka kde má zaparkovat a vybaluje se. |
Já se pouštím do skládání směrovky. Ostatní skládají stožáry a půlku. Začínám být nervózní. Pytel, ve kterém byla uložená směrovka, neobsahoval hlavní ráhno. Začínám chodit kolem auta a hledat. Mé pátrání je však marné, jelikož po menších úpravách, které bylo potřeba udělat, zůstal onen díl doma. Mirka málem trefil šlak, jak se onu zprávu dozvěděl. Nic se však už dělat nedalo a tak se bude vysílat jen na půlku. Jenomže. Další problém nastal s generátorem. Při měření PSV najednou stanice vypnula. Druhý i třetí pokus dopadl stejně a tak přišel na řadu multimetr. Postupným měřením a vyloučení délky prodlužovacího kabelu se došlo k závěru, že na vině je generátor. Taky že jo. Při nezatíženém stavu dával sice 220V, ale jakmile se něco připojilo, napětí rapidně kleslo až na 160V. Jelikož žádný elektrikář mezi námi nebyl a ani obsluha vysílače k nám nebyla skoupá, muselo se připojit na autobaterii. Generátor jakš takš stíhal dobíjet notebook. Pak ještě někoho napadlo dobíjet autobaterii pomocí zdroje, takže i toto pomohlo. Centrála se po menších zásazích alespoň trochu vzpamatovala, ale stejně to není ono (kdyby se náhodou našla dobrá duše, co se s tímto problémem už setkala, byl bych rád za jakoukoliv pomoc: sklerotici@seznam.cz, 606438376). |
U mikrofonu jsme se postupně vystřídali všichni, ale stejně nejvíce času tam strávil Jarda a potom já. Rušení bylo velmi velké a těžko se dělala spojení, které by za normálních podmínek bez rušení prošly úplně krásně. |
Odpoledne se od západu přihnali černé mraky a hned potom i pěkná přeháňka. Naštěstí jen pršelo a bouřka, o které nám hlásili kamarádi z okolí a jejichž zvuk jsme i slyšeli, nás minula. Pršelo asi hodinu, ale slunce už pak nebylo vidět. Teplota se pohybovala kolem desíti stupňů a v noci kolem čtyř. Ráno se však obloha roztrhala a sluníčko nás vítalo do nového dne. |
Od půl noci probíhali na CH21 Mušky. Začátek jsem zaspal, jelikož vysílal Jarda, který neměl tušení o Letu Mušek, musel jsem ho upozornit, aby přešel na CH21. Chvíli se poslouchalo a pak pokračovalo ve vysílání. Jen škoda, že lidi co se účastnili Mušek, hned po skončení Letu sbalilo své nádobíčko a už neprošlo pásmo, aby udělali nějaké to spojení s expedicemi sbírající body do CB Ligy. To mne mrzí, ale to ať popřemýšlí naši CB kamarádi do příště. |
Většinu času jsme strávili v autě. Jak už jsem výše psal, počasí nám nedovolilo, pohybovat se po venku. Hlavně vítr někdy dělal v nárazech problémy i při chůzi. Však mnozí vědí, jaké jsou problémy zajít si na „malou“ ve velkém větru. Noc strávená v autě taky nebyla moc příjemná, ale i tak se pro každého našla ta chvíle zasloužilého odpočinku ve formě spánku. Dokonce i celá naše čtveřice si dala společného šlofíka v časně ranních hodinách, kdy na pásmu bylo mrtvo. Ráno se vysílalo do doby, kdy to šlo. Jelikož rušení stouplo do závratných výšin, v devět to balíme a jedeme domů. |
|
Petra Frýdek stavění tak zmohlo že lehl do prvního mraveniště a usnul. |
|
|
Už od Bruntálu jsme si říkali, že zastavíme někde na občerstvení. Nakonec zastavujeme, až v Ostravě Porubě v hospůdce U Zlatého lva kde po velkém váhání nakonec rezignujeme z myšlenky o obědě. Tato expedice se z mého hlediska moc nevyvedla hlavně, co se týče technického zabezpečení. Máme co ještě pilovat. Počasí mohlo být také lepší. A výsledek? Z této kóty by se určitě dalo udělat lepší výsledek, ale vzhledem k době a rušení můžeme být spokojeni. |
Ještě jedna připomínka týkající se cíbíčkářů co se na nás snažili dostat. Kamarádi, když to nejde jednou, zkoušejte to vícekrát a hlavně později v nočních hodinách. Rušení většinou poklesne a frekvence breyků není tak vysoká. Zachovejte přízeň cíbíčku i když se spojení napoprvé nepovede. |
To by bylo pro dnešek vše. Expedice Morava (MateS FM, Mirek Morávka, Jarda Lysůvky a Michal Místek) na další spojení.
73 MateS FM
PODĚKOVÁNÍ: Na červnové Expedici se podíleli opět
VÁCLAV MÍSTEK (zapůjčil anténní přepínač), a
ŠAKAL PORUBA (zapůjčil generátor). Tímto jim za celou Expedici Morava děkuji a těším se na další spolupráci.